|
|
Russian soft power under Putin: The case of Cyprus
Varnava Tsiappas, Georgios ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ruským měkkým vlivem na Kypru a způsoby, jakými Rusko využívá specifické techniky a strategie k jeho prosazení. Je rozdělena do osm částí, včetně literární rešerše měkkého vlivu, klíčových konceptů, teoretického rámce, výzkumné metodologie, historického přehledu a analýzy nástrojů měkkého vlivu, které Rusko používá. Práce ukazuje, že Rusko implementuje různorodé metody, jako je zpravodajství, náboženské taktiky, kulturní intervence nebo ekonomické pobídky, aby ovlivnilo vnímání sebe sama na Kypru. Navíc studie demonstruje, že jejich přístup je skutečně účinný prostřednictvím průzkumu domácí politiky a společenských postojů k ruské kultuře a hodnotám. Tato disertační práce díky své jedinečnosti významně přispívá do akademické literatury týkající se ruského měkkého vlivu východním Středomoří a konkrétně na Kypru.
|
|
|
Media-facilitated Nation Branding: the Case Study of Brave Ukraine
Kazymyr, Daria ; Švecová, Martina (vedoucí práce) ; Jarolímková, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá aplikací nation brandingu v oblasti politické komunikace. S prolínáním profesionálních hráčů a globálních perspektiv napříč komunikačními, politickými a mediálními oblastmi nabývá význam moderních postupů, jako je nation branding. Efektivní taktiky mediálního managementu také nově definovaly možnosti veřejné diplomacie a umožnily národům propagovat své přesvědčení v národním i mezinárodním kontextu. Hlavním cílem tohoto výzkumu je proto zdůraznit klíčovou roli vytváření veřejného obrazu země pro zahraniční publikum a obrovský potenciál využití komunikačních prostředků. Dalším cílem je diskutovat roli digitálních médií při vytváření politicky nastaveného veřejného obrazu země. Na případu Ukrajiny je čtenářům nabídnuta komplexní analýza kampaně Brave Ukraine, zahrnující zhodnocení jejích cílů a obsahu. Empirická studie účinnosti této kampaně na její zahraniční publikum, která byla zkoumána prostřednictvím řady hloubkových rozhovorů, nabízí cenné poznatky o vzájemném působení veřejného obrazu země, digitálních médií a jejich vlivu na vnější zainteresované strany.
|
|
|
Komparace úspěšnosti Čínské a Tchajwanské rouškové diplomacie na případu ČR
Svatoňová, Kateřina ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie (dodávky zdravotnického materiálu a události s nimi spojené) v České republice. Práce si klade za cíl odpovědět na výzkumnou otázku "Jak a proč se lišilo vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie v ČR" analýzou a interpretací dat získaných užitím metod kvalitativní obsahové analýzy článků, které se věnují dodávkám zdravotnického materiálu, a polostrukturovaných rozhovorů s vybranými novináři, kteří některé z těchto článků publikovali. Zjištění vycházející z obsahové analýzy a rozhovorů s novináři jsou interpretovány skrze teorie veřejné diplomacie a soft power amerického politologa a teoretika mezinárodních vztahů Josepha Nyeho. Práce také diskutuje limitace využití aplikace těchto teorií na asijské státy s odlišnými politickými systémy oproti západním zemím.
|
|
|
Ekonomická a veřejná diplomacie Číny a Taiwanu v zemích Střední Ameriky
Jabůrek, Štěpán ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá tématem čínsko-taiwanského diplomatického soupeření ve Střední Americe. Konkrétně se soustředí na 4 státy, Honduras, Nikaraguu, Panamu a Salvador, které mezi lety 2017-2023 opustily diplomatické vztahy s Taiwanem a místo toho nově uznaly Čínu. Práce se snaží zjistit, zda důvody pro tyto diplomatické změny byly čistě ekonomické v podobě čínské dolarové diplomacie, nebo zda roli hrály i neekonomické motivace. Analytická sekce práce se skládá ze čtyř případových studií, ve kterých jsou zkoumány relevantní motivace. Autor dochází k závěru, že ekonomické motivace hrály roli (často klíčovou) ve všech zkoumaných případech. Zároveň ale bylo možné ve všech případech detekovat alespoň jednu další neekonomickou motivaci, která změnu ovlivnila. Konkrétně byly ve všech případech zjištěny mocenské motivace spojené se strategickými ambicemi v regionu a snahou limitovat vliv USA. Ve dvou případech byly detekovány také ideologické motivace, v podobě spřízněnosti domácí vlády s Komunistickou stranou Číny. V dalších dvou případech byly pozorovány vnitropolitické motivace, spojené s volbami.
|
|
|
Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku
Richter, Daniel ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku" se věnuje činnosti Českých center, konkrétně centra v New Yorku, při komunikaci cílů zahraniční politiky ČR a budování pozitivního obrazu země u zahraniční veřejnosti. V úvodní teoretické části s vymezením pojmů veřejná diplomacie a nation branding shrnuje poslání, historii a vývoj Českých center a popisuje vládní koncepci jednotné zahraniční prezentace ČR. Připomíná rovněž historii newyorského České centra. Praktická část se opírá o autorův výzkum na vzorku americké a české veřejnosti o jejím povědomí o existenci Českých center, resp. Českého centra v New Yorku, a o jejích preferencích a doporučeních týkajících se jeho programové nabídky. Tato zjištění autor konfrontuje se skutečnou programovou skladbou newyorského centra. Práce se věnuje také aktuální komunikaci s cílovými skupinami Českého centra New York, přičemž čerpá ze zveřejněných dokumentů a z rozhovorů autora s reprezentanty Českých center. Poznatky shrnuje v analýze, na jejímž základě přináší stručné doporučení k posílení role Českého centra New York na poli veřejné diplomacie a nation brandingu.
|
|
|
Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku
Richter, Daniel ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjištění úspěšnosti Českého centra v New Yorku ve veřejné diplomacii a nation brandingu. Práce se dělí na 5 částí a závěr. Hlavním cílem práce bylo zjistit poslání Českého centra a na to poté navázat výzkumem, zda je ve své činnosti úspěšný. Práce podotýká na vývoj českých center i konkrétního centra v New Yorku, poté se baví o hospodářské situaci. Hlavně práce podotýká jaká jsou nejdůležitejší činnosti centra. Pracuji jak se zdroji od českých center (rozhovory s generálním ředitelem Českých center a s ředitelem Českého centra v New Yorku), tak s odbornou literaturou či se zpravodajstvím. Velká část práce také spočívá ve výzkumu. Tam jsem zjišťoval od českých i amerických respondentů co by si představovali v českém centru. Poté s porovnáním těchto výsledků s jinými zjištěnými informacemi mohu říct, zda je České centrum v New Yorku efektivní a přidat kratší doporučení.
|
|
|
Role Goethe Institutu v německé zahraniční politice po roce 1990
Vysloužil, Jan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se věnuje programové činnosti Goethe-Institutu v širším rámci německé zahraniční politiky mezi lety 1990-2020. Teoretická část se věnuje Goethe-Institutu z hlediska soft power, veřejné a kulturní diplomacie. Dále je nastíněn vývoj Goethe-institutu ve zkoumaném období a změna jeho priorit. Analyzována je také nezávislost Goethe-Institutu na německé vládě. Na případové studii pražského Goethe-Institutu je následně demonstrován posun v prioritách této instituce od bilaterálních k celoevropským tématům. Tento posun je představen na konkrétních akcích pořádaných pražským Goethe-Institutem od jeho založení roce 1991 až po rok 2020.
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
|
Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii
Hosenseidlová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii se zabývá audiovizuálním (tj. rozhlasovým a televizním) vysíláním do zahraničí, které provozuje stát. Zaměřuje se na české vysílání do zahraničí, reprezentované rozhlasovou stanici Radio Praha. Vysílání stanice zajišťuje Český rozhlas a financuje ministerstvo zahraničních věcí. Cílem práce je popsat úlohu Radia Praha v současné české veřejné diplomacii. Předmětem zkoumání je proto obsah vysílání, jeho objem a zaměření. Práce se zabývá misí Radia Praha a jeho vztahem ke státu, přičemž porovnává český model s modely fungujícími v hlavních demokratických státech euroatlantického prostoru. Bere v potaz i specifika veřejné diplomacie malých a středních a také tranzitivních států. Ptá se po pozici stanice v české veřejné diplomacii, čímž se dostává také k postavení veřejné diplomacie jako celku v české zahraniční politice. Práce využívá analýzu relevantních primárních dokumentů, které se týkají české veřejné diplomacie a rozhlasového vysílání do zahraničí. Kromě toho čerpá také z poznatků z osobních rozhovorů se zástupci Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Radia Praha.
|
|
|
Soft power v praxi - studie veřejné diplomacie na příkladu Velké Británie v letech 1997-2007
Davidová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou veřejné diplomacie jakožto jednoho z možných nástrojů uplatňování soft power státu. Konkrétně je problematika zkoumána na příkladu vývoje veřejné diplomacie ve Velké Británii mezi lety 1997 až 2007, tedy v době vlády Tonyho Blaira. V práci je nejprve představena teoretická debata ohledně konceptu veřejné diplomacie, možnostech jejího využití pro zahraniční politiku i jejích úskalí. Následně je charakterizován systém fungování veřejné diplomacie ve Velké Británii a hlavní změny, jež proběhly v organizační struktuře během zkoumaného období. Jsou také představeny klíčové britské veřejně-diplomatické instituce; BBC World Service a Britská rada. Nakonec jsou analyzovány konkrétní koncepce a strategie, jež byly v rámci britských veřejně-diplomatických aktivit v letech 1997 až 2007 vytvořeny a použity. Hlavní důraz je kladen především na srovnání koncepcí před a po roce 2001, kdy došlo k nejradikálnějším změnám, a na analyzování příčin těchto změn. Práce došla k závěru, že příčiny ovlivňující tvorbu britské veřejné diplomacie byly vnitřního i vnějšího charakteru, přičemž největší vliv měly jednorázové vnější impulzy.
|
host ::
RSS.